Květen 2012

There´s just so much to be said...

31. května 2012 v 18:47 | Shikiten norský troll |  Samomluva

Sedím tu a zachraňuju svoje jediný sluchátka - izolepou. Divím se, že drží, a budu se modlit aby oa vydržely co nejdéle, alespoň do zítra, jelikož to bez poslouchání nevydržím. A nejlíp do doby, než seženu nový...


A dál?


Back in....

28. května 2012 v 21:10 | Shikiten norský troll |  Samomluva
... black?
Bohužel, in blue xD


Asi to teď bude dost paradoxní, že budu optimistická oproti tomu minulému výkřiku do tmy, ale jsem ráda, že se momentálně mám docela dobře. Víte co, škola byla sice dneska extrémně prašivá, ale Zacky mě prostě vždycky potěší... takže nej :3


I swear this place is haunted...

26. května 2012 v 19:52 | Shikiten norský troll |  Samomluva
Znáte to?
Máte toho miliony v hlavě, nekonečna všemožných myšlenek... A nejde to. Vypsat. Říct. Tak něco... A nebo je to jenom vaše neschopnost.


Remember what you said about being a friend now...?

16. května 2012 v 20:45 | Shikiten norský troll |  Samomluva
I can´t be brief and I have so much to say
but you and all right words are too far away...
I´m tired of all these shits inside of me
All I want is just to be strong and free...


No jo, fakt mi chybí to moje rádoby "básnění".
xD
Ani to tak není myšleno, jenom náhodné myšlenky co se prostě povedou trošku (primitivně lol) zrýmovat :D kdo by to nezvládl... xD
Sakra ale vážně bych to chtěla umět, prostě to obdivuju. Nepřímo vyjádříte svoje strasti a podobně, ne tak jako v próze, heh... Není tam nic konktérního a přesto přesně víte, co tím myslíte a ostatní si pod tím taky můžou představit absolutně cokoliv a vy prostě nemusíte být konkrétní... Třeba ten druhý řádek. Slovo "you". Všichni si asi myslím, že je to někdo, heh... koho mám ráda nebo něco takového xD. No, ono to prakticky skrývá strašně moc lidí/věcí, co my chybí... Tak prostě všechno. Fakt šifra mistra Leonarda :D
Ale nic. Prostě to zhrnu tak, že mě štve, kolik bych toho chtěla říct, vypsat, dostat to ze sebe... Ale prostě... je to složitý. Chtěla jsem napsat že to "nejde", ale úplně se mi tenhle obrat zprotivil, protože... sama vím, že jde všechno. Když opravdu, opravdu chcete, je tu skoro 100% šance že se to povede. Jde o to věřit tomu a něco pro to dělat. Ale zase zahybám, zpět k věci...

Tuhle blbost (článek) už jsem párkrát předělala a pořád nejsem spokojená s tím, co z toho vzniká. Jo, štve mě, že pořád nemůžu najít ty správný slova jak to vykopnout z hlavy "na papír". Většina jsou stejně jenom děsný sračky, jsem si toho vědoma, ale i přesto je chci prostě napsaný. Kvůli pocitům úlevy, kvůli pozdějšímu pročítání a úsměvným chvilkám... Prostě je spousta důvodů, proč si to přeju vypsat. Je jedna věc to někomu říct. A cítit, že on to prostě chápe. Mám Zackyho. A ten prostě přesně ví. Je to celkem uklidňující vědět, že na tohle "břímě" člověk není sám... Ale i tak. Psaní je něco, co... prostě je to jedna z těch věcí, který mě naplňujou. Jsem si vědoma toho, že to ke kvalitě má daleko, ale já si tu nehraju na super populární blog s úžasně talentovaným autorem... To ne. Dělám to prostě pro radost. Jo... dostávám se k tomu, co se mě sere skoro nejvíc. Prostě... i když se chvilkama zdá, že už jsem "z toho" venku, jsou zase chvíle, kdy to spadne a já vím, že se prostě "ven" jen tak snadno nedostanu. Je venku ruka, ale zbytek třeba pořád čeká na osvobození... ale co to mělu za sračky xD Prostě a jednoduše jsem unavená. Chybí mi energie, ten zápal, to, že něco prostě dělám, z radostí, s chutí, že tím žiju, automaticky, celý den... Ne tak, že se do toho musím strašně moc nutit a ve výsledku si to prostě stejně neužívám tak, jak bych měla... Prostě jenom chci aby to felt so fucking good as before... A ne. Taky už je mi špatně z těch melancholickejch pocitů ó jak krásný to bejvalo a děsně moc to chci vrátit... Tahle to zrovna teď nemyslím. Prostě si říkám, že vás prostě nemůže najednou z roku na rok přestat bavit věc, která vás celej dosavadní život naplňovala, žili jste jí... Prostě to nemůžu pochopit a bolí to. Chci to zpátky. Ani ne ty časy, protože už jsem kurva pochopila, že to asi nepude. Chci zase jenom ten automatickej drajv, to automatický sednutí si k obrázku, povídce, a psaní a kreselní a psaní a kreselní... Jako ještě před pár lety. To už jsem fakt tak "stará" že nemám "energii "ani na tohle? Ne, fakt tohle divný "období" nebo "chování" nedokážu popsat, charakterizovat... Prostě mi to samotný pořád neleze do hlavy, jak je tohle možný... Kdybych si aspoň našla jinou zábavu, tak chápu - zájmy se mění. Jenomže... nic. Nic novýho - kromě zlatýho fotbalu, mojí spásy - se nenašlo (jo, bohužel prostě fotbalu nemůžu věnovat většinu života, i když bych zatraceně chtěla... ale nejsou holt prostředky a jsem blbá). Kdybych třeba i jenom chodila někam chlastat (haha), pořád něco, co by mě "zabavilo". Nějak bych "žila". Chci kurva to naplnění a neuveřitelně bolí ten pocit, že ty nejlepší věci a to kreslní a psaní už to prostě jaksi... nejsou. Z důvodu kterej sama nechápu. To mi fakt chybí ten zasranej serotonin ( super fráze xD z toho slova stejně pořád nemůžu xD) ? Kde už jinde by mohla bejt ta chyba? Nedává to prostě smysl...


A smysl článku nehledejte. Jak už jsem se snažila naznačit dříve, jenom vypisuju všechny ty blbosti ze svojí pošahané hlavy. Nic víc. Ono mě to stejně zase přejde. Na nějakou tu dobu. A pak se to vrátí. Jo, prostě houpačka. Měla bych si zvyknout, na tomhle náladovém principu je přeci jenom postavený princip mojeho života. Nejhorší na tom je, že já sama pořádně kvůli tomu nevím, kdo vlastně jsem... Jaká jsem? Chvíli taková, pak jiná... ale jaká "opravdu"? Já už fakt nevím co se sebou xD Řeším tu nehorázný sračky, já si to uvědomuju, prostě puberta, hledání sebe sama, snaha odpovědět si na nejrůznější postižený otázky, blablabla, who cares... Nobody. Já vim. Všechno moc hrotím. Nebo spíš takhle - někdy jsem až moc "vážná" a všechno řeším, někdy zase moc lehkomyslná a na všechno z vysoka seru... Ale když už, tak oboje jenom v tu absolutně nejnejvhodnější chvíli, nejlépe přesně naopak. Jo, jsem náladovej sračkař, každej den přemejšlím o jinech hovadinách, i když se vlastně pořád opakujou, jenom v jiném denním složení, navenek jsem vysmátej flegmáč co si hraje na optimistu a snaží se prostě nějak "(pře)žít"...
A hlavně píše hovadiny.
Prostě na to jednou přijdu. Chá, já to všechno vyzkoumám :D

Jdu radši na něco, ehm... smyslupnějšího takže... kreslení paličské dvojky lololol owowowowo (jaká ironie xD) Samozřejmě nesmím zapomenout na předehru v podobě dokopání se... :,D Proč ne... xD
Jdu brát teď chvíli svět optimisticky a trošku s nadhledem :D (brand new mood actived xD) a nejlepší by bylo se naučit brát věci vážně a nalehko v tu pravou dobu, uf...

(lalala, celý článek měl bejt původně o dnešním vtipném dni - o tom, jak padaly kroupy jenom když jsme šly na fotbal a z něj, a o podobnejch shitkách... haha :D zase to vyšlo xD)

Buenas noches lemouni xD

Jak si žiju...

8. května 2012 v 16:43 | Shikiten norský troll |  Něco jako deník...
Chá xD
Jo, fakt originální úvod a přivítání x,D
Takže... nejradši bych to všechno napsala co nejstručněji pár větami - jako to, že jsem byla na Animfestu, teď sedím na intru a budu se celý den učit a to by bylo k základnímu infu asi tak všechno... Ale asi se rozepíšu xD Koho zajímají jen stručné informace, tohle mu musí stačit a může přestat číst xD Jdu napsat hodně trapné a prašivé detaily :D Pochopí asi jenom Lilly, ale tu to fakt baví číst a určitě se nasměje, takže... směle do toho :D
A na některý věci vážně jen tak zapomenou nechci a ráda bych si je zaznamenala xD

Firsr of all, pěkně jsem si podělala hlavu xD Mohlo to dopadnou samozřejmě ještě hůř, třeba úplně růžově, ale faktem je, že je to jakš takš fialové, i když můj plán byl modrá do fialova... No jasně, nechápu logiku těhle barev - smíchala jsem svojí fialovo-růžovou a s modrou, které sem tam dala podstatně víc... Ale stejně hovno xD Když někdo rád experimentuje... :D Přístě tam dám té první barvy tak 10% jak na to koukám. Ale úspěch to docela sklidilo, i když... co je mi zase po tom, žejo :D Nejdůležitěší je, jestli se to líbí mě. No... mě osobně se po té modré stýská xD Tohle je celkem ucházející, ale je fakt, že tamoto jsem měla radši, huh... Ale brzo se to znovu vymeje, takže bude sranda :D
Tuto operaci jsem stihla v pátek ještě před tím, než jsme odjeli k babičce, u které jsme přespali a druhý den se vydali směr AF - jo, je to od tud blíž xD To nej na tom je, že jsme s sebou vzali Zackyho :33 Byl to její první con, a byla to prostě šlupka xD
Když zo zkusím popsat - udělat nějaký takový report, bude to no... Ještě docela sranda x,D
Když jsme úspěšně dorazili do Brna, ještě jsme stihli projít zoologickou zahradu, což pro naše nohy nebylo zrovna přívětivé, ale my jsme trénovaní Prašivci z výšlapů na Prašivku, takže nám to nic moc neudělalo... Ale kdyby jenom tohle xD To, co nás ještě večer čekalo... k téhle ultimátní prašivé trapárně se ještě zmíním xD



ASK anything

2O11~ © Shikiten' site ~ Hun er et Null...